Úcta k bl. Hroznatovi

Zkoumáme-li historii zobrazování blahoslaveného Hroznaty, uvědomíme si, že měla několik historických fází.

Nejstarší fáze je doložitelná až po polovině 17. století a zřejmě byla závislá na legalizaci lokálních tzv. kultů „od nepaměti“ prostřednictvím papeže Urbana VIII. roku 1634.
Znamenalo to, že světci, kteří sice za svaté nebo blahoslavené oficiálně prohlášeni nebyli, ale byli již dlouho uctíváni, mohli být nadále oficiálně uctíváni v daném regionu tradice své působnosti. S tím také úzce souvisela následná možnost jejich zobrazování.

V Hroznatově případě to tedy znamenalo navázání na jeho tištěnou literární tradici od roku 1586 i formou nejprve obrazů (Balbín zmiňuje jeho podobiznu v tepelském klášterním kostele k roku 1642) a později dřevořezů a rytin, z nichž nejstarší je doložen roku 1657. Výběr z těchto zobrazení bl. Hroznaty doprovází ostatní texty těchto stránek.

Další fází jsou 18. a 19. století se svými mědiryty a oceloryty doprovázejícími různé druhy publikací.

Poslední fází je období od roku 1898 dodnes, které svou produkcí zahrnuje nejrůznější novodobé reprodukční techniky.
Blahoslavený Hroznata je zobrazován jako premonstrátský řeholník v bílém řádovém hábitu buď prostovlasý nebo s kanovnickým biretem (kvadrátkem) na hlavě. Někdy též jako klerik v rochetě. Jeho atributy jsou pouta na rukou a v jedné ruce držívá v náručí model klášterního kostela nebo jeho nákres, což bývá obvyklý atribut zakladatelů. V našem případě se jedná o zakladatelskou roli klášterů Teplé a Chotěšova. Případně drží v jedné ruce mučednickou palmovou ratolest. U nohou může být též znak s trojím parožím, na horním okraji někdy doplněn knížecí korunou avizující jeho rodový původ.

Nejstarší spodobnění Hroznaty se dochovalo na konventní pečeti listiny tepelského kláštera z roku 1391. V oválně zašpičatělé pečeti klečí Hroznata jako fundátor s modelem kostela v rukou před trůnící P. Marií s Ježíškem, dole je znak s trojím parožím.

Významnou příležitostí pro spodobnění Hroznaty jako řádového blahoslavence (a to ještě před papežovým rozhodnutím z roku 1634!) se stala událost přenesení ostatků sv. Norberta z Magdeburku do Prahy na Strahov 1. května roku 1627. Tehdy se stal součástí živého obrazu znázorňujícího jednoho ze šesti řádových blahoslavených v kompozici slavobrány v dnešní pražské Mostecké ulici na Malé Straně. O rok později, při oslavě prvního výročí převozu Norbertových ostatků, vystupoval Hroznata jako živá hovořící socha v kompozici oslavy řádu před samotným císařem Ferdinandem II. v pražské katedrále. Podoba bl. Hroznaty ve formě portrétního medailonu, vedle dalších řádových světců, pak našla místo i na schráně s ostatky sv. Norberta na Strahově v jeho sarkofágu.

Za jednu z nejzdařilejších typických podob světce je možno považovat jeho sochu z roku 1704 umístěnou západně od tepelského kláštera na konci aleje při cestě do Mariánských Lázní.

Významnou památkou drobné plastiky pozdního baroka je Hroznatovo pedum, resp. opatská berla s umělecky hodnotně zpracovanými figurálními motivy Hroznatova života, která vznikla roku 1750 v dílně chebského zlatníka J. Eychera.

Jako místa dochování Hroznatova ikonografického materiálu můžeme jmenovat:

SOCHY
Portály tepelského kláštera, Chotěšov, sbírky zámku Konopiště (socha na přebalu Kubínovy knihy o bl. Hroznatovi), Krukanice, Pernarec, Praha (medailon na smíchovském kostele), Úterý, Vejprnice, Vrchotovy Janovice (panství Vrtbů, Hroznatových příbuzných), Želiv.

OBRAZY
Dobřany, Ledce, Mariánské Lázně, Mnichov, Nýřany, Rájov, Smilovy Hory, Starý Hrozňatov, Stod, Teplá, Votice (v tamním klášteře díky příbuzným, hrabatům z Vrtby).

VITRAJE
Cheb -kostel sv. Mikuláše, katedrála v Plzni, klášterní kostel v Želivi, Bochov - kostel sv. archanděla Michaela

FRESKY
Teplá -klášterní kostel, knihovní sál, kapitulní síň; Chotěšov - klášter; Římov -ambit poutního kostela; Vyšehrad -kapitulní kostel, freska s podobou P. Xavera Dvořáka.

Těžko lze v úplnosti evidovat drobnou devoční grafiku s hroznatovskou tématikou vydávanou při příležitosti poutí, primicí nebo jiných slavnostních příležitostí a hroznatovských výročí ve formě dřevořezů, mědirytů, ocelorytin 17. až 19. století až po barevné tisky století dvacátého.
Zmiňme například grafický list z dílny staroříšských Florianů k 750. výročí Hroznatova úmrtí z roku 1967 nebo kresbu na blahopřání z roku 1982 od Zdirada J. K. Čecha, kde je bl. Hroznata pojat jako řeholník s atributy rytíře a křižáckého bojovníka nebo Tomkovu litografii Hroznaty jako patrona českých premonstrátů, západních Čech a osvobozených politických vězňů z roku 1989.

Vzhledem k probíhajícímu procesu svatořečení bl. Hroznaty je možno předpokládat, že se toto stane inspirací k dalším ztvárněním tohoto českého světce od nejrůznějších autorů.

Mnichov, o. Cheb

Obraz bl. Hroznaty jako zakladatele tepelského kláštera pochází údajně od jedné z řeholnic z vedlejšího kláštera de Notre Damme, která jej namalovala v první polovině 20. století. Vzhledem k zobrazení již nově dostavěného knihovního traktu kláštera je nutno obraz datovat do období po roce 1910. Hroznata je tu podán, byť v řeholním šatě, poněkud nehistoricky, zvláště co se týče romanticky pojaté zbroje odložené u nohou fundátora. Kvadrátek na jeho hlavě přísluší pouze osobám s kněžským svěcením, což ovšem Hroznata nebyl. Hroznatův zjev jako muže zde moc neodpovídá jeho tradovanému duchovnímu pojetí, což může být způsobenou konkrétním modelem k jeho postavě. Přes uvedené nedostatky se jedná o jeden z pozoruhodných a důležitých projevů Hroznatovy úcty v oblasti přivtělených far kláštera po Hroznatově blahořečení.

Cheb, kostel sv. Mikuláše

Vitráž kostelního okna v severní stěně chrámu. Před Pannou Marií s Ježíškem zde klečí donátor okna, tepelský opat Alfred Clementso, po jehož pravé ruce stojí bl. Hroznata se svými běžnými atributy, s klášterním kostelem v rukou, z nichž visí okovy. Datace okna vyplývá ze spodobnění opata, který zemřel roku 1900 a ze svatozáře kolem Hroznatovy hlavy. Vznik vitráže je tedy třeba klást mezi rok 1898, kdy se Hroznata stal oficiálním světcem a rokem opatova úmrtí. Jde o projev kultu v širších souvislostech Chebska, tedy překračující působnost tepelského kláštera.

Dobřany, fara

Pístov

Obraz bl. Hroznaty z roku 1769 je portrétem tamního kaplana Ignáce Kuchenharta, který zemřel v 35 letech pravděpodobně na tuberkulózu. Zřejmě v předtuše blízké smrti se nechal namalovat jako bl. Hroznata, což svědčí o jeho intenzívním osobním vztahu k zakladateli kláštera a jeho kultu.

Stod

Obraz bl. Hroznaty v podkruchtí tamního kostela byl namalován francouzským malířem Ruinartem de Brimont, který se v 90. letech 19. století zdržoval v Chotěšově, kde byla jeho sestra představenou tamních řeholnic. Pro kapli tepelského velkostatku Krukanice namaloval roku 1893 tento obraz, který se v době po druhé světové válce dostal do stodského kostela, než byl krukanický velkostatek zdevastován působením tamního Jednotného zemědělského družstva. Portrét je zajímavým dobovým dokumentem pojetí Hroznaty, avšak vzhledem k antropologickým zjištěním je zde pojat jako příliš mladý muž.

© Dr. Milan Hlinomaz

P. František Kolanda

Osobní arciděkan a farář v Bochově. Narodil se 21. 10. 1927 v Pavlovicích u Vlašimi. Studoval na gymnáziu a Bohoslovecké fakultě UK v Praze. Kněžské svěcení přijal 29. 6. 1951 v katedrále sv. Víta v Praze. Působil jako kaplan v Plzni. Vojenskou službu absolvoval jako příslušník PTP na dole Nosek u Kladna. V roce 1954 krátce sloužil jako administrátor v Erpužicích a koncem tohoto roku převzal jako kaplan správu farností v Mariánských Lázních a okolí. Od 15. 8. 1958 do 31. 8. 1992 byl ustanoven administrátorem v Teplé u Toužimě, Bečově a Otročíně. V době svého působení se zde zasloužil o vybudování náhrobku bl. Hroznaty ve farním kostele v Teplé, kde byly po roce 1950 uloženy ostatky bl. Hroznaty. I v nelehkých podmínkách tehdejší doby obnovil tradici poutí k bl. Hroznatovi a byl neúnavným šiřitelem úcty k němu. Od roku 1992 působil jako farář v Bochově a okolí. Pro bochovský kostel Sv. archanděla Michaela nechal zhotovit okno bl. Hroznaty. Zemřel 2. 12. 2004 v Bochově, kde byl i pochován.

 

Oltář bl. Hroznaty v kostele Sv. Jiljí v Teplé		Okno bl. Hroznaty v kostele Sv. archanděla Michaela v Bochově

LITANIE KNĚŽÍ NA MÍROVĚ Z R. 1958

Otče všech lidí — Pane — smiluj se.
Bratře všech trpících — Kriste — smiluj se.
Utěšiteli všech věrných — Pane — smiluj se.

Surovosti strážných jsi snášel tiše — uvězněný Ježíši — dej, ať trpíme důstojně s tebou,
Prosil jsi za své vrahy — ukřižovaný Ježíši — odpusť i našim nepřátelům,
Slíbil jsi odměnu za sklenici vody — soudce Ježíši -— odplať všem, kteří jsou k nám dobří,
Vytrvala jsi s Ježíšem až do konce — Maria — buď s námi vždycky,
Umírající Syn tě svěřil Janovi — Matko — opatruj naše drahé doma,
Vysvobozený z okovů — svatý apoštole Petře — vypros nám svobodu těla,
Vězni pro Krista — svatý apoštole Pavle — vypros nám svobodu ducha,
Přežil jsi žalář a mučení — svatý apoštole Jene — vypros nám důvěru v Prozřetelnost,
Mořený těžkou prací — svatý papeži Klimente — vypros nám sílu duše i těla,
Čím jsi byl k strážcům laskavější, tím byli horší — svatý biskupe Ignáci — vypros nám moudrou trpělivost,
Uhájila sis ve vězení víru i čistotu — svatá panno Anežko — pros za uvězněné dívky,
Jedna rodila ve vězení a druhá opustila synáčka — svaté paní Felicito a Perpetuo — proste za uvězněné ženy a matky,
Cestou do vězení s Eucharistií jsi ztratil život — svatý hochu Tarsicie — vypros nám stálou duchovní posilu,
Výmluvně jsi hájila víru před soudem nevěřících — svatá panno Kateřino — vypros nám dar slova,
Léta nesvobody jsi zaplatil apoštolskou horlivostí — svatý arcibiskupe Metoději — pros za uvězněné pastýře,
Vykupoval jsi otroky a bořil šibenice — svatý kníže Václave — vypros světu svobodu od všeho barbarství,
Sel jsi dobrovolně do otroctví za jiné — svatý řeholníku Rajmunde — vypros nám velkorysou lásku,
Odmítl jsi svobodu za neúměrnou cenu — blahoslavený řeholní kanovníku Hroznato — vypros nám dar rozeznávání hodnot,
Obveseloval jsi smutné spolurukojmí — svatý bratře Františku — vypros nám radost z kříže,
Nezradil jsi tajemství — svatý kanovníku Jene — vypros nám dar mlčení,
Věrný kněžským povinnostem. — blahoslavený faráři Jene — pros za uvězněné kněze,
Zákonu svědomí jsi obětoval život — svatý kancléři Tomáši — pros za uvězněné muže,
Odvážný apoštole v době pronásledování — svatý pater Edmunde — vypros nám statečnost bez nenávisti,
Otče galejníků — svatý pane Vincenci — vypros nám pochopení pro ty, kteří trpí zaslouženě.