Vyslyšené prosby

Zde uvedená vyslyšení proseb svědčí nejen o víře v účinnost přímluv Blahoslaveného Hroznaty, ale lze je stejně tak považovat za vyjádření vděčnosti za pomoc a obdržené milosti. Můžeme je doporučit jako povzbuzení pro ty, kteří chtějí využít přímluvu tohoto našeho nebeského dobrodince ve svých potřebách.

V souladu s dekretem papeže Urbana VII prohlašujeme, že zde popsaným případům nemá být přisuzován jakýkoli nadpřirozený charakter, dokud by je jako takové neprohlásila nejvyšší autorita Církve.

Od jubilejního roku 1997 (100 let od jeho blahořečení) bylo obdrženo více než 30 dopisů z Čech, Německa a Slovenska od přátel Bl. Hroznaty, které hovoří o případech obdržených milostí a pomoci na jeho přímluvu. Můžeme číst dojemná svědectví, týkající se různých onemocnění (úspěšná operace, rychlé uzdravení, překonání psychické krize), týkající se konkrétní obdržené pomoci v povinnostech všedního dne, ve stresujících rodinných problémech, v materiálních potřebách, stejně tak jako o vyřešení problémů pracovních, potíží s alkoholem či navrácení ukradených věcí. S pomocí Hroznatovy přímluvy jedna rodina našla zmizelého chlapce. Můžeme číst o úspěšném získání práce, zvládnutí obtížných situací, několika šťastných porodech, o smíření členů rodiny… Je zde cítit veliká důvěra v přímluvu Bl. Hroznaty v nejrozmanitějších životních okolnostech.

• K.R. ze S. (Česká republika) měla rizikové, její život ohrožující těhotenství, hrozilo, že bude ze zdravotních důvodů uměle ukončeno v osmém měsíci, na přímluvu Bl. Hroznaty vše dobře dopadlo a narodila se jí zdravá holčička. (1999)



• A.H. z K. (Slovensko) děkuje Bl. Hroznatovi za uzdravení z těžkého hnisavého zánětu mozkových blan s vysokými horečkami. Během novény jejích příbuzných k B.H. se probrala z komatu a uzdravila se, nebyl vůbec poškozen mozek, což bývá obvyklé. Dnes může opět chodit do práce. (2001)



• L.S. z J. (Česká republika): Třídenní novorozený syn dostal těžkou, životu nebezpečnou virovou infekci,
  po modlitbách k Bl. Hroznatovi a po požehnání relikvií B.H. se chlapec během několika dnů uzdravil, dnes je zcela zdráv. (2000)



• L.V. z O. (Česká republika) děkuje Bl. Hroznatovi za záchranu manželství, které bylo již takřka v troskách. Díky modlitbám k B.H. se věci opět daly do pořádku. (1997)



• V.S. z N.B. (Česká republika), soukromý zemědělec, děkuje přímluvě Bl. Hroznaty za to, že byl vždy schopen prodat vypěstovanou úrodu a tak rodině zajistit živobytí. (1997)



• J. S. z B. (Německo) děkuje Bl. Hroznatovi za to, že její muž mohl získat novou práci a tak se dostat z nedobrého vlivu svých kolegů, také zvládl své problémy s alkoholem.(1996)



• A.Š. z Č.K. (Česká republika) sděluje, že díky modlitbám k Bl. Hroznatovi našla její dcera sílu k ukončení vztahu s bezcharakterním mužem. (1999)



• V. J. z P. (Česká republika) referuje o záchraně své firmy před bankrotem. Po opakovaných modlitbách k Bl. Hroznatovi dodavatelská firma velkoryse odložila splátky pohledávky o několik měsíců a tak byl překlenut nedostatek peněz. (2004)



• A.J. z N. (Česká republika) prosila Pána na přímluvu Bl. Hroznaty o záchranu dvou italských humanitárních pracovnic, zajatých a po 20 dní zadržovaných v Iráku. Ty byly 29.9. 2004 propuštěny na svobodu. (2004)



• J.Š. ze Z. (Česká republika): Díky modlitbám k Bl. Hroznatovi se podařilo vyřešit velmi závažné problémy v jisté farnosti. Dnes je vše v pořádku. (2005)



• J.V. z O. (Česká republika): V roce 1960 jsem jako voják základní služby narukoval do posádky v tepelském klášteře. Tam mě upoutalo dílo i osud jeho zakladatele bl. Hroznaty a moje úcta k němu stále rostla. I po skončení vojny jsem každý rok jezdíval na hroznatovskou pouť a k jeho hrobu jsem postupně přivedl i svou ženu, našich pět dětí i mnohá vnoučata – bl. Hroznata se stal jakýmsi naším rodinným ochráncem.

  V roce 1969 vydalo severočeské nakladatelství v Liberci knihu Leontýny Mašínové „Z dávných dob“, ve které byly s úctou popsány i příběhy týkající se církevních dějin, a v kapitole „Strach z moře“ byla i vylíčena část Hroznatova života. K příběhu je připojen obrázek plachetnice na vzedmutém moři. Knihu jsem si koupil a četli jsme z ní našim dětem. Chtěl jsem tuto knihu zakoupit i pro mého bratra, ale vůbec nebyla k sehnání a snad i stažena z oběhu.

  V květnu roku 1976 jsme se s manželkou, těsně před porodem našeho pátého dítěte, vydali do Brna a po nákupech jsme spěchali na autobus, který odjížděl přesně ve 12:00 hod. Při chůzi po dnešní Masarykově třídě jsme šli kolem knihkupectví-antikvariátu a jen tak náhodou bleskl můj pohled do výlohy. Tam jsem uviděl rozevřenou knihu s ilustrací lodě a moře právě v místě Hroznatova příběhu. V chůzi jsem jen malinko zbrzdil a přitom říkám manželce o této knize, avšak odpověděla, abychom to nechali na jindy, že je již unavená a my spěcháme na autobus. Zdržení mohlo být tak dvě, tři vteřiny.

  Asi o padesát metrů níže, na hlavní křižovatce tramvají právě projíždělo několik souprav pouliční dráhy a v rušném provozu už před kolejemi stálo dost lidí, aby přešli na druhou stranu. My, protože nám zbývalo již jen několik málo minut do odjezdu autobusu, jsme se v časové tísni snažili protlačit do první řady, ale nešlo to. Náhle lidé vykřikli, začali couvat a my jsme zahlédli, jak zadní vůz vykolejil a řítí se přímo do davu čekajících. Instinktivně jsme couvli dozadu, ale to už vůz zasáhl několik osob v první řadě; jeden muž skončil pod vozem, mnozí byli poraněni – zvláště ti z první řady. Má žena dostala šok, odtáhl jsem ji ke vchodu prodejny potravin. V tu chvíli bylo již neštěstí dokonáno – všude plno krve, lidé naříkali a sbíhali se zvědavci. Po chvíli vyběhli lékaři a sestřičky z blízkého domu, i já jsem šel pomáhat raněným.

  S manželkou jsme děkovali Pánu Bohu za ochranu a uvědomili jsme si, že kdybychom se nezdrželi těch pár vteřin u knihy s Hroznatovými příběhem, pak jsme stáli v první řadě čekajících a byli zasaženi my.

  3. června se nám narodilo páté zdravé dítě – dcera Monika, nyní již sama matka čtvrtého dítěte.

  Buď Bohu za všechno chvála a dík!